wz

Fakta o vietnamské válce

Tyto informace poskytl:
Gary Roush
242 ASHC Muleskinners
roush@servtech.com

Mezi lidmi je rozšířeno přesvědčení, že většina amerických vojáků byla závislá na drogách, mají pocity viny za svojí účast ve válce a že vědomě používaly kruté a nelidské taktiky.

Fakta jsou:

-91% Vietnamských veteránů řeklo, že jsou spokojeni s tím, že sloužili
-74% řeklo, že by sloužili znovu
-Nejsou žádné rozdíly mezi uživateli drog mezi vietnamskými veterány a ne-veterány ve stejné věkové skupině

Ojedinělá zvěrstva spáchaná americkými vojáky vyprodukovala záplavu urážek od protiválečných aktivistů a zpravodajských médií, zatímco komunistická zvěrstva byla tak běžná, že stěží mohly upoutat pozornost. Spojené Státy se snažily minimalizovat a zabránit útokům na civilisty, zatímco Severní vietnam udělal z útoků na civilisty základ své strategie. Američané, kteří úmyslně zabili zabili civilistu šli do vězení, zatímco komunisté za to byli pochváleni.
Od roku 1957 do 1973 Národní Osvobozenecká Fronta zavraždila 36 725 Jihovietnamců a unesla dalších 58 499. Družstva smrti se zaměřovala na vůdce vesnic a kohokoliv, kdo vylepšoval životy rolníků jako byli zdravotníci, sociální pracovníci a učitelé.
Zvěrstva - každá válka má svá zvěrstva. Válka je krutá a nespravedlivá. Neviní lidé umírají.

Pouze 1/2 z 1% vietnamských veteránů byla uvězněna za nějaký zločin.

85% vietnamských veteránů se úspěšně vrátilo do civilního života.

Vietnamští veteráni mají menší poměr nezaměstnaných než ne-veteráni stejné věkové skupiny.

87% Američanů má vietnamské veterány ve velké úctě

Běžně se věří, že většina vietnamských veteránů byli odvedenci

2/3 mužů, kteří sloužili ve Vietnamu byli dobrovolníci.
2/3 mužů kteří sloužili ve druhé světové válce byli odvedenci.
Zhruba 70% z těch kteří byli zabiti byli dobrovolníci.

Média uvádějí že počet sebevražd u vietnamských veteránů se pohybuje od 50 000 do 100 000 - 6 až 10 krát více než u běžné populace.

Úmrtní studie ukazuje že 9000 je lepší odhad. Studie ukázala, že během prvních 5 let po odchodu z armády byla smrt sebevraždou 1,7 krát častější než u běžné populace. Po této poslužební době ale už vietnamští veteráni neumírali sebevraždou častěji než ne-veteráni.
Ve skutečnosti po 5ti leté poslužební době je poměr úmrtí sebevraždou menší u skupiny vietnamských veteránů.

Běžně se věří že ve vietnamské válce bylo zabito nepoměrně více černochů.
86% mužů kteří zemřeli ve vietnamské válce byli běloši, 12,5% černoši a 1,2% ostatní rasy.
Socilog Charles C- Moskos a John Sibley Butler v jejich knize "All That Can Be" uvedli, že zkoumaly obvinění, že černoši byli používáni během vietnamské války jako potrava pro děla a mohou definitivně říct, že toto obvinění je nepravdivé. Ztráty černochů v poměru 12% ze všech Američanů zabitých v Jihovýchodní Asii odpovídá počtu černochů v populaci Spojených Států a je lehce nižší než počty černochů v armádě ke konci války.

Běžně se věří že válka byla z velké části vybojována chudými a nevzdělanými.

Vietnamští veteráni byli nejvzdělanější síly amerického národa které kdy vyslal do boje. 79% mělo středoškolské vzdělání nebo vyšší.

Zde jsou statistiky ze složky Bojových ztrát z listopadu 1993.
Průměrný věk u 58148 zabitých ve Vietnamu byl 23,11 let. (Ačkoliv v databázi je 58169, pouze 58148 má datum a datum narození. Datum je užíváno místo deklarovaného data úmrtí pro některé muže, kteří byli označeni jako Ztracen v akci)

Smrt Průměrný věk:

Celkově 58148 23.11 let
Enlisted (mužstvo) 50274 22.37 let
Officers (důstojníci) 6598 28.43 let
Warrants 1,276 24.73 let
E1 (specialista) 525 20.34 let
11B MOS (vojín) 18465 22.55 let

Pěti mužům zabitým ve Vietnamu bylo pouze 16 let.
Nejstarší zabitý muž byl stár 62 let.
11465 zabitým v akci bylo méně než 20 let.

Běžně se věří, že průměrný věk pěšáka (11B MOS) bojujícího ve Vietnamu byl 19 let. Podle zabitých v boji to je ale mýtus, je to 22 let.
Průměrný věk mužů bojujích ve druhé světové válce byl 26 let.

Běžně se věří že teorie dominového efektu se ukázala jako nepravdivá.

Dominová teorie byla přesná. Země ASEAN - Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapůr a Thajsko zůstaly svobodné od komunismu protože se Spojené Státy angažovaly ve Vietnamu.
Indonésie zavrhla Sovětský Svaz v roce 1966 protože američané plnily své závazky ve Vietnamu.
Pokud se zeptáte lidí, kteří žijí v těchto zemích, mají rozdílný názor od Amerických médií. Vietnamská válka byla bodem obratu pro komunismus.

Běžně se věří, že boje ve Vietnamské válce nebyli tak intenzivní jako v druhé světové válce.

Průměrný pěšák v Jižním pacifiku během druhé světové války bojoval kolem 40 dní během čtyř let.
Průměrný pěšák ve Vietnamu bojoval kolem 240 dní během jednoho roku díky mobilitě helikoptér.

Jeden z deseti Američanů bojujích ve Vietnamské válce byl započítán do ztrát. 58 169 bylo zabito a 304000 zraněno ze všech sloužících 2590000.
Ačkoliv procento mrtvých je stejné jako v ostatních válkách, zranění při kterých došlo k zmrzačení nebo amputaci bylo 300% vyšší než v druhé světové válce.
75000 vietnamských veteránů bylo zraněno několikrát.

Zdravotnické helikoptéry odlétaly téměř 500 000 misí. Převezli přes 900000 pacientů (téměř polovina z nich byli američané)
Průměrný čas mezi zraněním a umístěním v nemocnici byl méně než jedna hodina. Výsledkem to bylo, že méně než jedno procento ze všech zraněných američanů kteří přežili prvních 24 hodin zemřelo.

Helikoptéry poskytli bezprecedentní mobilitu. Bez helikoptér by bylo potřeba třikrát více vojáků na zabezpečení 800 mil dlouhé hranice s Kambodžou a Laosem.

Více faktů o helikoptérách:
Zhruba 12000 helikoptér se ve Vietnamu dostalo do akce.

Armádní UH-1 odlétaly dohromady 7531955 letových hodin ve Vietnamské válce mezi říjnem 1966 a koncem roku 1975.
Armádní AH-1G nalétaly ve Vietnamu celkem 1038969 letových hodin.

Další slavný obrázek
Mýtus: Kim Phuc, malá devítiletá vietnamská holčička utíká nahá od napalmového útoku blízko Trang Bang 8.června 1972, kde ji popálil americký nálet na Trang Bang.

Žádní američané nebyli v tomto incidentu blízko Trang Bang. Letoun provádějící nálet blízko vesnice byl VNAF (Vietnamských vzdušných sil) a pilotoval ho vietnamský pilot při podpoře jihovietnamských vojáků. Tento pilot, který chybně shodil napalm, žije momentálně ve Spojených Státech.

Dokonce i fotograf, Nick Ut, který udělal obrázek byl vietnamec. Incident na obrázku se odehrál druhého dne třídení bitvy mezi NVA, kteří okupovali vesnici Trang Bang a ARVN, kteří se pokoušeli vyhnat NVA z vesnice. Ve zprávách se hovořilo o tom, že letecký útok nařídil americký velitel, což nebyla pravda. AMeričané tam nesehrály žádnou roli. Američané neměli žádnou kontrolu nad VNAF. Také bylo řečeno, že během tohoto incidentu byli zabiti dva bratři Kim Phuc. Byli to ale její bratranci a nikoliv bratři.


Mýtus: Spojené Státy prohrály válku ve Vietnamu

Americká armáda nebyla ve Vietnamu poražena. Američané neprohráli žádnou důležitou bitvu. Z vojenského hlediska to byl téměř bezprecedentní výkon. To zahrnuje i ofenzívu Tet v roce 1968, která byla hlavní vojenskou porážkou NVA a VC.

Spojené Státy neprohrály válku ve Vietnamu, prohrály ji Jihovietnamci.

Fakta o konci války:

Pád Saigonu se udál 30.dubna 1975, dva roky poté, co Američtí vojáci opustili Vietnam. Poslední americký voják odešel 29.března 1973. Jak mohli američané prohrát válku, když už v ní nebojovali? Mírové smlouvy byly podepsány v Paříži 27.ledna 1973.

140000 evakuovaných v dubnu 1975 během pádu Saigonu se skládaly téměř pouze z civilistů a vietnamských vojáků, nikoliv z amerických vojáků.

V jihovýchodní Asii (hlavně Kambodže) bylo dvakrát tolik ztrát první dva roky po pádu Saigonu v roce 1975 než za celé období desetileté intervence Spojenýc Států.

Více pravd o válce: Post traumatický stres - nezačal a ani nebyl unikátní pouze u vietnamskách veteránů. Nazýval se "shell shock" nebo jinými jmény a byl i v předešlých válkách. Může ho způsobit i automobilová nehoda nebo jiný traumatický zážitek. Nemusí to být spojené s válkou. Vietnamská válka pomohla v lékářském vývoji v tomto směru.


Zdroje:

[Nixon]No More Vietnams by Richard Nixon
[Parade Magazine] August 18, 1996 page 10.
[CACF] (Combat Area Casualty File) November 1993. (The CACF is the basis for the Vietnam Veterans Memorial, i.e. The Wall), Center for Electronic Records, National Archives, Washington, DC
[All That We Can Be] All That We Can Be by Charles C. Moskos and John Sibley Butler
[Westmoreland] Speech by General William C. Westmoreland before the Third Annual Reunion of the Vietnam Helicopter Pilots Association (VHPA) at the Washington, DC Hilton Hotel on July 5th, 1986 (reproduced in a Vietnam Helicopter Pilots Association Historical Reference Directory Volume 2A)
[McCaffrey] Speech by Lt. Gen. Barry R. McCaffrey, (reproduced in the Pentagram, June 4, 1993) assistant to the Chairman of the Joint Chiefs of Staff, to Vietnam veterans and visitors gathered at "The Wall", Memorial Day 1993.
[Houk] Testimony by Dr. Houk, Oversight on Post-Traumatic Stress Disorder, 14 July 1988 page 17, Hearing before the Committee on Veterans' Affairs United States Senate one hundredth Congress second session. Also "Estimating the Number of Suicides Among Vietnam Veterans" (Am J Psychiatry 147, 6 June 1990 pages 772-776)
[The Wall Street Journal] The Wall Street Journal, 1 June 1996 page A15.
[VHPA 1993] Vietnam Helicopter Pilots Association 1993 Membership Directory page 130.
[VHPA Databases] Vietnam Helicopter Pilots Association Databases.
[1996 Information Please Almanac] 1995 Information Please Almanac Atlas & Yearbook 49th edition, Houghton Mifflin Company, Boston & New York 1996, pages 117, 161 and 292.
[Burkett] Stolen Valor: How the Vietnam Generation was Robbed of its Heroes and its History by B.G. Burkett and Glenna Whitley, Verity Press, Inc., Dallas, TX, 1998.


a druhý článek

Vietnamští veteráni:

Vietnamští veteráni byli 9,7% své generace
9087000 vojenských osob aktivně sloužilo během Vietnamské éry (srpen 1964 až květen 1975)
8744000 amerických vojáků plnilo aktivně svou službu během války (5.srpen 1964 až 28.květen 1973)
2594000 osob sloužilo uvnitř hranic Jižního Vietnamu (1.leden 1965 až 28.březen 1973)
Dalších 50000 mužů sloužilo ve Vietnamu v letech 1960-1964.
Z 2,6 milionu jich bojovalo, provádělo blízko podporu nebo bylo vystaveno nepřátelským útokům 1-1,6 milionu (40 až 60%)
7484 žen (6250 - 83% byly zdravotní sestry) sloužilo ve Vietnamu.
Nejvíce vojáků ve Vietnamu bylo 543482 (30.dubna 1969)

Ztráty:

Úmrtí způsobená nepřítelem: 47378
Úmrtí nezpůsobená nepřítelem: 10800
Celkově: 58202 (včetně mužů prohlášených za MIA a ztráty z operace Mayaguez)
8 zdravotních sester zemřelo - 1 byla zabita v akci.
Ženatých mužů bylo zabito 17579
61% zabitých mužů bylo mladších 21 let
Ztraceno v akci 2338
Válečných vězňů: 766

Odvedenci vs Dobrovolníci

25% (648500) ze všech sil v zemi byli odvedenci
30,4% (17725) odvedenců zemřelo ve Vietnamu v boji
Rezervistů zabito:
5977
Národní garda:
6140 sloužilo, 101 zemřelo
Celkově odvedenců:
(roky 1965 až 1973): 1728344
Ve Vietnamu sloužilo: 38%
Námořní pěchota odvedla: 42633
Poslední muž odveden: 30.června 1973

Rasy a etnika

88,4% mužů, kteří sloužli ve Vietnamu byli běloši
10,6% (275000) byli černoši
1% patřilo k ostatním rasám
86,3% mužů kteří padly ve Vietnamu byli běloši (včetně Hispánců)
12,5% (7241) byli černoši
1,1% patřilo k ostatním rasám
Náboženství:
Protestanti: 64,4%
Katolíci: 28,9%
ostatní/bez vyznání: 6,7%

Sociálně-ekonomické stavy

76% mužů poslaných do Vietnamu bylo z nižší střední pracující třídy
3/4 měli rodiny s příjmem nad úrovní chudoby
50% bylo ze střední příjmové vrstvy
79% mužů kteří sloužili ve Vietnamu mělo střední školu nebo vyšší vzdělání když vstupovaly do vojenské služby (63% mužů během Korejské války a pouhých 45% během druhé světové války mělo dokončené středoškolské vzdělání)

Ztráty a prohry

82% veteránů kteří prošli těžkými boji silně věří že válka byla ztracená v důsledku nedostatku politické vůle
Téměř 75% veřejnosti souhlasí že to byla prohra politické vůle a nikoliv armády

Ctihodná služba

91% současných vietnamských veteránů a 90% těch kteří viděli těžké boje jsou hrdi na to, že sloužili své zemi
66% vietnamských veteránů řeklo, že by sloužili znovu (poněkud rozdílný údaj od výše uvedených 74%)
87% Američanů má vietnamské veterány ve velké úctě

Zdroj:

VFW magazine April 1997
National Archives (Washington D.C)
Miltary History Archives (Washington D.C.)