wz

 

Srpen 1968

 

 

Jednou z prvních obětí byl 14-ti letý chlapec, kterého okupanti ubili na Václavském náměstí.

?Jak bylo oznámeno, Sovětský svaz a další spojenecké země vyhověly žádosti stranických a státních činitelů Československé socialistické republiky o poskytnutí neodkladné pomoci, včetně pomoci ozbrojené. V duchu tohoto rozhodnutí vstoupily vojenské oddíly spojeneckých socialistických zemí 21.srpna do Československa � do všech oblastí a měst, včetně Prahy a Bratislavy. Postup vojsk bratrských zemí probíhal bez odporu. Vojenské jednotky Československé lidové armády zůstávají na původních místech. Obyvatelstvo zachovává klid. Mnozí čs.občané prokazují příslušníkům spojeneckých vojsk vděčnost za včasný příchod do Československa, za pomoc v boji proti kontrarevolučním silám. V Praze a některých jiných místech však pravicové, protisocialistické živly organizují nepřátelské výpady proti zdravým silám v ČSSR a spojeneckým vojskům, která jim přišla na pomoc. Tyto nepřátelské akce se projevily organizováním provokačních akcí na ulicích i jinde,� tolik tisková zpráva sovětské agentury TASS z 21. srpna 1968.

 

 

Lidé byli zděšení.

-------

Vteřiny týdne - tak jak to viděl Mladý svět
Pondělí 19.srpna
V Evropě byl mír.

Úterý 20.srpna
Ve 23 hodin začala vojska pěti států varšavské smlouvy obsazovat území naší republiky.

Středa 21.srpna
Občané Československa se probudili v zemi obsazené vojsky SSSR, PLR, NDR, MLR a BLR. V Praze obsadila vojska Hrad, budovu ÚV KSČ, všechny mosty a další místa. Představitelé vlády a strany byli internováni. Ráno kolem půl osmé vrcholil boj o budovu československého rozhlasu.

Čtvrtek 22.srpna
V 11.18 začal na neznámém místě v Praze XIV. Sjezd KSČ. Během dne se k jednání sešlo 1200 delegátů. Větší část slovenských soudruhů byla zadržena u Břeclavi. Rada bezpečnosti OSN začala jednat o Československu. Očekával se příjez ministra zahraničí Jiřího Hájka z Bělehradu.

Pátek 23.srpna
V dopoledních hodinách odjel k jednání do Moskvy president republiky Ludvík Svoboda. Z internace cizími jednotkami uprchl předseda České národní rady dr. Čestmír Císař. Od 22 hodin paltilo v Praze stanné právo, o kterém se Pražané dozvěděli pouze z legálního vysílání čs.rozhlasu.

Sobota 24.srpna
Jean Paul Sartre odsoudil obsazení Československa. Navrhl, aby se touto událostí zabýval mezinárodní soud.

Neděle 25.srpna
Patnáct sovětských občanů přišlo na Rudé náměstí v Moskvě vyjádřit nesouhlas s obsazením Československa. Čtyři z nich byli zatčeni.

 

-------

 

Lidé si našli čas i na legraci.

Nápisy na zdech
* Stalin tleská, Lenin se hrozí
* Okupanti � to vás učil Lenin?
* Výstava sovětského umění � nápis na rozstřílené fasádě Národního musea
* Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil

-------

 

* Při hlasování v Radě bezpečnosti byl zákeřný útok armád Varšavského paktu označen 17:2 hlasům za agresi, porušení státní suverenity, lidských práv. Dva hlasy patřily SSSR a Maďarsku.

* Prezident Jugoslávie Tito prohlásil: Vpádem cizích vojsk do Československa byla podupána suverenita socialistické země a pokrokovým silám celého světa tím zasazen těžký úder.

* Albánský rozhlas oznámil, že armády SSSR a dalších zemí, které vpadly do Československa, jsou armádami skutečných fašistů.

* Jeden z příslušníků okupačních armád spáchal před budovou ÚV KSČ v Praze sebevraždu zastřelením. Není pochyb o tom, že drastickým činem vyjádřil svůj nesouhlas s okupací naší země.

* Píše se rok 1968. V srdci Evropy bylo 21. a 22.srpna zraněno 250 lidí, většinou střelbou. Sedm lidí zemřelo. Tato neúplná zpráva byla vydána necelé dva dny po okupaci Československa.

 

Veškeré údaje a fotografie v tomto jsem čerpal z časopisu Mladý svět. Některé údaje v článku nemusí být úplné, ale snažil jsem se zachytit tu chvíli kdy právě probíhala okupace. Takže lze očekávat, že ne všechny publikované zprávy se opravdu staly. Ovšem na druhou stranu, oběti zde zmíněné byli podstatně vyšší...

Petr Matoušek (matu@seznam.cz)