wz

USA proti raketám chráněny jsou, Evropa zatím ne

 

24. září 2007  11:08
Umístěním radaru v Česku a antiraket v Polsku by získala Evropa ochranu proti raketám, proti nimž USA již chráněny jsou. Ochrana USA by se tím zlepšila, uvedla v exkluzivním rozhovoru Nancy Morganová, náměstkyně ředitele americké Agentury pro protiraketovou obranu.
Minulý týden odstartovala vláda svou informační kampaň k radarové základně. - více zde Těsně před tím navštívila Česko také americká expertka z Agentury pro protiraketovou obranu Nancy Morganová. Serveru protiraketovaobrana.cz poskytla rozhovor.

Rozšíření protiraketové obrany USA do Evropy se u nás těší velkému mediálnímu zájmu. Je to téma i pro americká média a Američany vůbec?
Rozhodně, například ve velkých celostátních denících se objevilo množství článků k rozšiřování systému americké protiraketové obrany do Evropy. Tématu se v USA dokonce věnují i lokální média a myslím, že Američané jsou si této otázky dobře vědomi.

Co systém americké protiraketové obrany umí dnes? Je nutné ho rozšířovat do Evropy?
Díky našemu systému jsou dnes USA chráněny proti balistickým raketám středního a dlouhého doletu a dokážeme se bránit také před raketami krátkého doletu, tedy například při nasazení vojáků v operaci. Některé evropské země dnes disponují prostředky na ochranu před raketami krátkého až středního doletu, ale před útokem raketami dlouhého doletu Evropa chráněna není. Kdybychom v Evropě navrhované prvky systému umístili, Evropa by tuto ochranu získala.

USA tedy nyní chráněny proti střelám všech dosahů jsou?
Ano. Rozšířením systému do Evropy ale získají ochranu před raketami dlohého doletu i naši spojenci v Evropě, což je pro nás velmi důležité. Tím se pochopitelně posílí i ochrana Ameriky.

Ale proč tedy tento systém nebudujete ve spolupráci s NATO?
Spolupráce s NATO je zásadní a systém americký a alianční se doplňují. Chci znovu zdůraznit, že části sytému, které navrhujeme postavit v Česku a Polsku, poskytnou Evropě ochranu proti střelám dlouhého doletu, kterou nyní Evropa nemá. Systém, na němž pracuje NATO, bude Evropu chránit proti střelám krátkého až středního doletu. Systémy se tedy doplňují. A pokud se nám ve spolupráci s Českem a Polskem podaří zde umístit radar a rakety, pomohou tím tyto země vybudovat ochranu celého území NATO. Navíc rozšíření amerického systému do Evropy, tedy postavení radaru v Česku a sila v Polsku, vyjde na tři a půl miliardy dolarů. To uhradí USA, ostatní země NATO neplatí nic.

Takže americký systém ochrání všechny země NATO?
Navrhovaný americký systém v Evropě poskytuje ochranu před raketami dlouhého doletu. Pokud by Írán zaútočil například na jihovýchod Evropy, tedy částečně na Turecko, Řecko či Bulharsko, nepoužije mezikontinentální raketu, na to jsou tato území příliš blízko. Tyto země tedy nejsou ohroženy raketami dlouhého doletu, americký systém je neochrání. Rakety kratšího doletu je ale ohrozit mohou a zde by nastoupila protiraketová obrana NATO, která by tyto země chránila.

Jde tedy hlavně o hrozbu ze strany Íránu?
Jednoznačně. Írán už teď má technologie, díky nimž je schopen vystřelit balistickou raketu až do vzdálenosti zhruba 1300 km, dokáže tedy zasáhnout státy NATO. My víme, že Írán potřebné technologie má a neustále na nich pracuje. Írán navíc oficiálně deklaroval záměr tyto zbraně použít a z toho máme velké obavy. Není možné začít budovat protiraketovou obranu až v době, kdy budou Íránci plně připraveni nás zasáhnout. To by bylo příliš pozdě.

Jak vnímáte argumenty, že radar v Česku a rakety v Polsku jsou hrozbou pro Rusko?
Za prvé tento radar a deset antiraket jsou prostředkem obranným, nikoli útočným. Za druhé, Rusko disponuje takovým množstvím balistických raket, že jeho schopnosti deset protiraket  v Evropě nemůže ohrozit. Za třetí, Rusko je příliš blízko k radaru, takže i kdyby Rusové naším směrem raketu odpálili, nám by trvalo 200 až 300 vteřin, než bychom ji vůbec radarem viděli. V této době už je pozdě protiraketu vystřelit, protože by útočící raketu nedohnala, to je fyzicky nemožné.

USA s Ruskem v otázce protiraketové obrany prý spolupracují, jak konkrétně?
Naši prezidenti spolu o tématu jednali a shodli se na tom, že budou hledat oblasti, v nichž bychom mohli spolupracovat. V červenci a v září jsme měli již dvě expertní schůzky. Nedávno se také američtí experti byli podívat na radar v Ázerbájdžánu. Rusové také přijali naše pozvání k prohlídce základen na Aljašce a v Kalifornii. To samo je oproti únoru letošního roku obrovský pokrok. Čili se scházíme a jednáme spolu.

Když jste zmínila schopnosti radaru, o těch se v českých médiích objevují různé informace, například pokud jde o dosah radaru. Jsou parametry budoucího radaru známy?
Základní parametry radaru jsou pochopitelně známy. Ale když se uvádí například dosah radaru, udává se obvykle ve vztahu k velikosti sledovaného předmětu a odtud mohou plynout nedorozumění. Pokud budeme počítat s předmětem o velikosti hlavice balistické rakety, tak tu je radar schopen vidět až na vzdálenost dvou tisíc kilometrů. Kdyby ten objekt byl větší, radar ho uvidí i ve větší vzdálenosti.

A jak je to s maximálním výkonem radaru? Setkáváme se tu s čísly od několika stovek kilowatt až do několika megawatt.
Maximální výkon případného českého radaru je znám, protože bude mít stejný výkon jako ten, který je nyní na Marshallových ostrovech. Maximální výkon tohoto radaru bude méně než 200 kilowatt. Radary typu XBR ale mohou mít různé výkony. Například ty, které jsou používány na letištích, mohou mít výkon až kolem jednoho megawattu. Ty jsou v každém v hlavním městě a nikdo si na ně nestěžuje, protože jsou bezpečné.


 
pet, protiraketovaobrana.cz