wz

 

Globální ekonomický výhled na rok 2006

25. ledna 2006Z nově uveřejněného výhledu globálního hospodářského vývoje (World Economic Situation and Prospects 2006, WESP 2006) vyplývá, že podle odhadů OSN poroste letos světová ekonomika tempem o něco vyšším než tři procenta, což bude odrážet podobné procento růstu jako v roce 2005. Zároveň pokračuje zmírnění z historicky nejvyššího čtyřprocentního růstu v roce 2004.
Zpomalení světové ekonomiky odráží pokročilejší fázi ekonomického oživení, uvádí zpráva OSN. Svou ekonomickou daň si od konce roku 2004 vybraly i přírodní katastrofy a teroristické útoky. Možnost dalšího zvýšení ceny ropy, propuknutí pandemie ptačí chřipky nebo propad cen nemovitostí představují hrozbu pokračujícímu růstu. Největší nebezpečí však podle autorů této zprávy spočívá v systematickém oslabování světové ekonomiky, jež je výsledkem obrovské a stále se zvětšující globální makroekonomické nerovnováhy hlavních ekonomických činitelů.
Tato nerovnováha, ztělesněná deficity a přebytky platebních bilancí, je způsobována především nadále slabými investicemi mimo USA. Řešit se proto musí zvýšením investic v zemích s přebytky, tedy v Evropě, Asii a u vývozců ropy, a podporou úspor v zemích s deficity, zejména v USA. V USA bude růst ekonomiky mírně pomalejší, v Evropě bude nadále v podstatě stagnovat a Japonsko se pomalu vrací k růstu. Tento umírněný vývoj rozvinutých ekonomik přitom kontrastuje s jen mírným poklesem silného hospodářského výkonu v rozvojových zemích. OSN předpokládá, že rozvojový svět, který těží z globálně nízkých úrokových měr, nízké inflace a silné poptávky po zboží, letos jako celek poroste o 5,5 procenta (v roce 2004 bylo tempo růstu 5,7 procenta). „Padesát nejméně rozvinutých zemí (LDC), jejichž ekonomiky porostou o 6,6 procenta, dosahuje nejrychlejšího průměrného růstu za celá desetiletí,“ uvádí zpráva WESP 2006.

Růst je v rozvojových regionech rovnoměrný
Zatímco Čína a Indie nadále zažívají vysoký ekonomický růst, ekonomická expanze je podle historických standardů neobvykle vysoká ve všech rozvojových regionech.
Vysoký růst rozvojových ekonomik pohání celosvětový vzestup cen komodit, udržovaný zejména díky poptávce bouřlivě se rozvíjejících ekonomik Číny a Indie po surovinách. Přestože některé rozvojové země a země LDC poškozuje vysoká cena ropy a dovážených zemědělských produktů, jiné státy, které jsou čistými vývozci ropy a dalších primárních komodit, z této situace těží.
Kromě vyšších cen surovin mají mnohé rozvojové země, včetně zemí LDC, ekonomické zisky ze zlepšené politické stability a správné makroekonomické politiky. Růst v nejchudších zemích může získat dodatečný impuls tím, že bohaté země splní své sliby navýšení rozvojové pomoci a poskytnou úlevy od dluhů.
Stagnace obchodních investic ve velkých ekonomikách patří mezi faktory, které vedou ke kolísavým globálním finančním trhům a nízkým úrokovým mírám. Nové tržní ekonomiky těží z příznivých vnějších finančních podmínek, přestože příliv dodatečných zdrojů je ve velké míře soustředěn mezi malý počet států se středními příjmy. Rovněž stouply přímé zahraniční investice do rozvojových zemí, přičemž z velké míry míří do vzkvétajícího ropného a důlního sektoru.
Příznivě se vyvíjí i světový obchod, jehož růst letos bude opět více než dvojnásobkem hospodářské expanze. Podle zprávy OSN představují nejnovější dohody uzavřené na hongkongské konferenci Světové obchodní organizace jen skromný pokrok. Stále totiž přetrvávají velké problémy při dokončování kola jednání z konference v Dauhá. OSN zdůrazňuje význam vytváření možností tržní nabídky v zemích LDC, kterým je také třeba pomoci vyrovnat se s náklady na liberalizaci obchodu.

Druhá strana mince
Odvrácenou stranu silných zisků ze zboží představuje všeobecný nedostatek pokroku v průmyslovém rozvoji v zemích LDC a v Africe. Zpráva WESP 2006 mimoto uvádí, že výrobní export z mnoha těchto zemí se snížil kvůli ztrátě obchodních preferencí spojených s vypršením Dohody o textilu a oděvech (Agreement on Clothing and Textiles) v roce 2005. V africkém textilním průmyslu byly zrušeny tisíce pracovních míst. Některé chudé země jako Srí Lanka a Bangladéš naopak přestály tento zvrat poměrně dobře a dokázaly si textilní vývoz udržet.
Klíčový problém však představuje závislost chudých zemí na konkrétních komoditách. Zemědělská produkce je totiž často rukojmím povětrnostních podmínek, jež v současnosti vykazují zásadní nestálost. Zároveň není pravděpodobné, že ceny komodit budou nadále stoupat.
„Zdá se, že ceny komodit již dosáhly zenitu a u mnoha neropných komodit lze spíše čekat cenový pokles,“ uvádí autoři zprávy WESP 2006. Ekonomický růst nezajistil všeobecné zvýšení zaměstnanosti. Sektor produkce zboží je zejména v rozvojovém světě silně závislý na kapitálu a zvýšení produktivity umožněné novými technologiemi v rozvinutých zemích nevede ke zvýšení počtu pracovních míst.
„Vytváření pracovních míst zaostává za výší nabídky pracovní síly ve většině zemí,“ uvádí zpráva. „Následně je procento nezaměstnanosti ve velkém počtu zemí stále významně vyšší než jeho úroveň před celosvětovým poklesem v letech 2000-2001.“
Náhlý šok globální ekonomiky z jakékoli z výše zmíněných potenciálních hrozeb nejvíce pocítí rozvojové země. Pokud například podobný šok přinese prudkou devalvaci amerického dolaru, pro mnohé rozvojové ekonomiky, které hromadí velké dolarové rezervy jako prostředek ochrany před kolísavými hodnotami jejich vlastních měn, se tyto rezervy stanou ekonomickou přítěží.
Dobrou zprávu, že přibližně polovina rozvojových ekonomik, subsaharské státy a nejméně rozvinuté země zažívají podle zprávy WESP 2006 „silný“ ekonomický růst (vyšší než 3 procenta HDP na obyvatele), vyvažuje špatná zpráva, že polovina z nich příliš neroste, a to ani v neobvykle příznivém mezinárodním prostředí.
Zvyšování rozvojové pomoci a úlevy od dluhů tudíž zůstávají žádoucí i v roce 2006 – v roce ověřování výsledků realizace Rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals) a hodnotící zprávy Valného shromáždění OSN o situaci v nejméně rozvinutých zemích.

Celou zprávu World Economic Situation and Prospects 2006 naleznete na internetových stránkách http://www.un.org/esa/policy/wess/wesp.html.