wz

 

Mučili Češi americké vojáky v Koreji?

 8.11.2006

Pavel Baroch

Praha - Kniha o generálu Šejnovi znovu otevírá otázku, zda Čechoslováci mučili americké zajatce v Koreji v 50. letech. Uvnitř: UKÁZKY Z KNIHY

Generál Jan Šejna byl za celou studenou válku nejvýše postavným vojenským důstojníkem, který z Varšavské smlouvy utekl v roce 1968 na Západ. Po osmadvaceti letech - v roce 1996 - vzbudil rozruch znovu, když pod přísahou před americkým Kongresem tvrdil, že se českoslovenští lékaři podíleli v 50. letech na mučení amerických vojáků v Koreji a později i ve Vietnamu.

Teď se toto téma znovu otevírá v knize Milana Macáka Dvojí tvář hazardního hráče, která přibližuje kariéru generála Šejny. Autor vychází i z archivních dokumentů, které zatím nebyly zveřejněny. Publikaci vydalo ve své nové edici Vojenské zpravodajství.

"Už po pádu komunistického režimu a nedlouho před svou smrtí alarmuje Šejna ještě jednou západní veřejnost. Jde o tvrzení, že američtí vojáci byli během válek v Koreji a ve Vietnamu využíváni jako pokusní králíci k nejrůznějším pseudovědeckým pokusům - například při ověřování účinků psychotropních látek," píše Macák v knize.

 Infobox

ŠEJNOVA KARIÉRA

  • Jan Šejna se narodil v květnu 1927.

  • Nejprve pracoval jako zemědělský dělník, v devatenácti letech vstoupil do KSČ.

  • V roce 1951 se stal vojákem z povolání a za tři roky už byl kandidátem ÚV KSČ a poslancem.

  • Jeho ochráncem byl prezident Antonín Novotný.

  • V roce 1967, když mu bylo čtyřicet, se stal nejmladším generálem.

  • Zapletl se do nezákonného obchodu s nedostatkovým travním semenem, proto si vysloužil přezdívku "semínkový generál".

  • Když aféra praskla, emigroval do USA, kde spolupracoval s CIA.

  • Zemřel v srpnu 1997.

 

"Otázkou zůstává, nakolik lze jeho tvrzení považovat za věrohodná, protože dostupné prameny je přímo nepotvrzují," dodává autor.

V Koreji ani ve Vietnamu nebyl

Macák uvádí, že Šejna v Koreji ani ve Vietnamu nepůsobil.

"Šejna byl pověstný tím, že měl známé prakticky všude. Jedním z lidí, kteří mu byli nejblíže, byl nepochybně i tehdejší šéf Správy pro zahraniční styky Generálního štábu generálmajor Rudolf Babka," připomíná autor knihy.

Babka například pomáhal Šejnovi získat "konspirační" byt, který ovšem nesloužil ke zpravodajským účelům, ale bydlela v něm Šejnova milenka.

Právě Babka mohl být i Šejnovým zdrojem o událostech v Koreji. Babka totiž v 50. letech prakticky řídil československý zastupitelský úřad v severní Koreji.

"Je nepochybné, že Babka v Koreji zřejmě zažil věci, které jím otřásly," upozorňuje Macák.

"Ve svodce z roku 1959 je uvedeno, že po návratu ze zahraničí odmítal veřejná vystoupení a fakticky propadl alkoholu. Rovněž se poukazuje na jeho velmi neurovnané rodinné poměry. Takové chování má obvykle svou příčinu a zřídka začne někdo pít jen proto, že to v diplomatických kruzích patří k bontonu," píše Macák.

Jenže konkrétní příčiny Babkova chování dostupné historické dokumenty neobjasňují. Jeho osobní svazek byl navíc v roce 1988 skartován. Zničeny byly rovněž dokumenty Ústřední vojenské nemocnice, které mohly objasnit poslání československé nemocnice za korejské války.

K Sovětům jsem přešel dobrovolně

Milan Macák přináší i svědectví Američana George Blakea, který byl považován za nejlepšího takzvaného double agenta studené války - pracoval pro západní i východní blok.

Když ho v roce 1961 západní kontrarozvědka odhalila jako spolupracovníka Sovětského svazu, tři dny ho vyslýchali v Londýně. Odborník na sovětské tajné služby Herry Sergold si jeho zradu vysvětloval mučením a následným vymýváním mozku během jeho zajetí v Koreji.

Jan Šejna - Dvojí tvář hazardního hráče

Zdroj: Aktuálně.cz

 

Blake ovšem reagoval způsobem, který přítomné experty šokoval.

"Nikdo mě nemučil ani nevydíral. Přihlásil jsme se Sovětům sám. Spolupracovat bylo mé vlastní rozhodnutí," cituje Macák vyjádření odhaleného špiona.

Šejna si mohl vymýšlet

Autor knihy Dvojí tvář hazardního hráče upozorňuje, že Šejna si mohl své tvrzení o mučení amerických vězňů v Koreji a ve Vietnamu vymyslet.

"Z rozsáhlých poznatků zaznamenaných v osobním svazku Honza nic nenasvědčuje tomu, že by byl Šejna příliš důvěryhodná osoba," píše Macák.

"Šejna si hodně pamatoval, a ještě víc vymýšlel. Jeho osobní postoj byl pragmatický. Když cítil, že může mít z něčeho osobní prospěch, nedělala mu jakákoliv lež žádný problém," tvrdí Macák, podle něhož musel Šejna ve Spojených státech stále přesvědčovat o své hodnotě.

"Musel vydělávat peníze. Nemohl si dovolit, aby jeho pracně vybudovaná pověst experta byla nějakým zásadním způsobem zpochybněna," upozorňuje autor.

Zároveň ovšem připouští, že na Šejnových slovech by něco být mohlo.

"Vzhledem k podezřele pozdní skartaci některých spisů si lze skutečně domýšlet cokoliv," uvádí Macák, podle něhož je ale divné, že generál Šejna vystoupil s tak závažnými obviněními až po dlouhých letech, po pádu komunismu. Důvodem podle Macáka může být, že se Šejna přestal bát, že ho někdo zlikviduje.

Ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík uvedl, že v archivech možná ještě mohou být ukryty dokumenty, které na události v Koreji a Vietnamu dají jednoznačnou odpověď. Mohl by se objevit i přímý svědek, který se rozhodne po letech promluvit.

"V budoucnu se může objevit nová informace, která nám v tuto chvíli není známa," dodává Krejčík.

Aktuálně.cz