wz

 

Listerie: Obranu mají USA, ale ne Česko

Josef Tuček

Praha - "Postřik", který na potravinách ničí nebezpečné baktérie listerie, se už používá ve Spojených státech.

Jak se bránit proti baktérii Listeria monocytogenes, která způsobuje nebezpečnou nemoc listeriózu? Ve Spojených státech loni v srpnu schválil Úřad pro potraviny a léky (FDA) zcela nový prostředek. Je to postřik, který se nanese na potraviny před tím, než se ve výrobně zabalí do různých obalů.

Viry bojují na straně lidí

Vyvinula jej společnost Intralytix v Baltimore, jejíž výzkumníci do spreje namíchali šest různých druhů virů. Vybrané viry se vyznačují tím, že napadají a ničí právě listerie, jež se pak na potravinách nemohou množit a způsobit onemocnění lidem.

Americký FDA, který je považován za jeden z nejpřísnějších zdravotnických orgánů na světě, uznal, že zvolené viry napadají a ničí pouze baktérie. Nepoškozují rostlinné ani živočišné buňky, a nejsou tedy nijak nebezpečné pro lidi, kteří takto ošetřené jídlo snědí.

Bylo to poprvé, kdy FDA povolil použití virů jako přídavku do potravin.

Společnost Intralytix nyní pracuje na podobném využití virů také proti baktériím salmonelám a Escherichia coli, které se rovněž vyskytují v potravinách a ohrožují lidské zdraví.

Tlak a světlo nejsou stoprocentní

 Listerióza v ČR

Rok 2006:

Rok 2007:

(Údaje Ministerstva zdravotnictví aktualizované k 10. 1. 2007)

 

"Tento ochranný postup proti listeriím se u nás nepoužívá," konstatuje profesorka Kateřina Demnerová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. "S kolegy chceme také zkusit, jak by šlo využít virů proti nebezpečným baktériím. Ale jsme teprve v začátcích. Je obtížné získat více odborných informací, ta americká společnost si své znalosti chrání jako obchodní tajemství."

Už před více než dvěma lety informoval jiný výzkumný tým, z mexické univerzity ve městě Querétaro, o dalším postupu proti listeriím. Výzkumníci, které vedl Achim Loske, ničili baktérie v potravinách nárazovými tlakovými vlnami doprovázenými intenzivními záblesky viditelného i ultrafialového světla.

Badatelé metodu popsali v časopise Innovative Food Science and Emerging Technologies. Připouštěli však, že takto nezničí všechny baktérie, a že je tedy nutné metodu dále vylepšovat. Od té doby se v odborném tisku zprávy o novém vývoji jejich postupu neobjevily. Problém také může být v tom, že ne každá potravina takové zacházení snese.

Nejlepší současnou radou pro české spotřebitele tedy je, aby nekupovali prošlé potraviny, jídlo tepelně upravovali a udržovali čistotu a pořádek v kuchyni. Například nepoužívali neumytý nůž, kterým krájeli syrové maso, na další potraviny.

Výsledky nejdříve za dva dny

Je to pro nás docela záhada, proč se v poslední době skokově zvýšil počet listeriózy, a to v různých místech republiky. Zatím na to nedokážeme odpovědět," připouští Petr Cuhra z pražské zkušební laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

"Výskyt listerií sledujeme dlouhodobě. Objevují se v půdě, syrovém mase nebo v syrovém mléku. Ale nebývá obvyklé, aby se dostaly až do upraveného jídla."

Jak Petr Cuhra dodává, rozpoznat, že potraviny obsahují baktérie listerie, trvá nejméně dva dny, spíše však déle. Vzorek potravy, který inspektoři odeberou ve výrobně nebo v prodejně, se totiž musí umístit do vhodného média na laboratorní misce, kde baktérie vytvoří kolonie a dají se zjistit.

Existují i jiné, o něco rychlejší metody, například hledání úseků DNA typických pro daný mikroorganismus v biologickém vzorku. Inspektoři je však zatím považují jen za orientační a v praxi je nepoužívají. I v tomto případě se musí vzorek pro analýzu předem upravit, což stojí čas.

Evropský přístroj za několik let

Výzkumníci se snaží najít další postupy, kterými by šlo metody určení baktérií urychlit. Například vědci z Purdueovy univerzity v americké Indianě rozpoznávají mikroorganismy ve vzorku na laboratorní misce podle charakteristického způsobu, jímž rozptylují na ně namířené laserové paprsky.

Jak badatelé loni informovali v časopise Journal of Medical Optics, jejich test je zatím spolehlivý na 90 procent, což pro praxi nestačí.

Na novém, celoevropském projektu, zvaném Biocop, spolupracují i čeští vědci. "Vyvíjíme při něm biosenzory, tedy v podstatě přenosné přístroje, které hned na místě kontroly najdou ve vzorku potraviny nežádoucí látku," vysvětluje Jana Hajšlová, profesorka pražské Vysoké školy chemicko-technologické.

V aparatuře jsou biologicky aktivní prvky, například mikroorganismy, rostlinné nebo živočišné buňky, enzymy nebo protilátky, které reagují s hledanou škodlivinou. Čidla v přístroji pak probíhající reakci samy automaticky zjistí. Není tedy třeba další odborné ruční práce v laboratoři.

Projekt Biocop končí v roce 2009. Zatím se však soustřeďuje především na zjištění jedů, které v jídle vytvářejí plísně, a také na určení těžkých kovů, zakázaných hormonů nebo antibiotik.

"Princip se dá použít i na baktérie, včetně listerií. Ovšem na ty dojde řada až za několik let," slibuje profesorka Hajšlová.
 


Aktuálně.cz