wz

 

Vít Květoň vede v ČHMÚ oddělení všeobecné klimatologie.

Zabývá se tedy vědou o podnebí (klimatu), která sleduje meteorologické procesy z časově dlouhodobého měřítka.

Vynatek z on-line rozhovoru na aktualne.cz 1.8.2006




Vít Květoň: Existují studie, které přikládají Golfskému proudu klíčový význam
pro poměrně teplé evropské klima ve srovnání se Severní Amerikou. Podstatnou roli,
ale hraje především pozice kontinetů a oceánů, takže vliv zeslabení Golfského proudu
by sice sám o sobě vedl k ochlazující tendenci, ale nebyl by tak podstatný,
jak by se mohlo zdát.


Otázka: Jsou horká léta a přechlazené zimy dokladem o tom, že Země už nedokáže odfiltrovat
zásahy člověka?
Pokud ano, můžu s tím udělat něco jako jedinec?

Vít Květoň: Není to úplně jednoznačné. Kdybyste s tím chtěl udělat jako jedinec,
stal byste se extremistou.



Otázka: Dobrý den, jsou dosavadní poznatky o průběhu počasí dostatečné, myslíte si,
že země "byla jakým si sterilním prostředím které jsme narušili děkuji.

Vít Květoň: Činnost člověka v každém případě narušuje původní atmosférické prostředí.
Nepovažoval bych však původní prostředí za sterilní. Tento výraz se hodí spíše do
bakterologie.


Vít Květoň: Už jsem na to odpovídal, ale stručně zopakuji. Předpokládám, že bude stále
čtvero ročních období. Pranostiky vždy platily do jisté míry. Změny počasí nejsou
způsobeny pouze vlivem civilizace, i když vliv civilizace je podstatný a v zásadě záporný.


Otázka: Byly v dřívějšku zaznamenány tornáda na našem území, nebo až v posledních letech ?
Můžeme očekávat jejich četější výskyty a zvětšenou intenzitu ?

Vít Květoň: První tornádo bylo dle studií kronik zaznamenáno někdy v 11. století.
Fakt je ten, že teprve v posledních pěti letech se výskytu tornád na našem území
věnuje větší pozornost. V důsledku toho a také v důsledku podstatně lepších pozorovacích
metod se zdá, že výskyt tornád je četnější. Při současném počtu evidovaných tornád však
toto není prokazatelné. Je třeba poznamenat, že tornáda u nás mají podstatně menší
intenzitu než např. v USA.



Otázka: Dobrý den, mám dotaz co způsobuje záplavy u nás. Dle mého soudu je to mimo jiné
i tím, že ubývá absorpčního povrchu země (stavební zástavba, silnice ap.)a také výstavby
kanalizací. Velké množství vody rychle po povrchu steče do řek a kanálů a vytopí domy.
Kdysi voda stoupala pomalu.

Vít Květoň: Faktory, které uvádíte podle mého názoru velmi významně přispívají ke
vzniku záplav.



Otázka: Uhli, ktere dosud lezi pod povrchem zeme vaze obrovske mnozstvi CO2. Bylo toto
CO2 v atmosfere, nezli se to uhli vytvorilo? Pokud ano, jake pocasi bylo tehdy?

Vít Květoň: Bylo v atmosféře, bylo vlhko a teplo a hodně pršelo.



Otázka: Jsou vysledovány nějaké změny klimatu s ohledem na polohu Sluneční soustavy
v rámcu galaxie?

Vít Květoň: V rámci galaxie patrně nikoli, ale existuje řada prací zabývajících se
změnami klimatu v důsledku pozice ke Slunci a blízkým hvězdám.



Otázka: Dobrý den. Jaký máte názor na Kjotský protokol. mají takové smlouvy smysl,
nebo by se záležitost skl. plynů měla řešit jinak?

Vít Květoň: Kjotský protokol považuji za důležitý.Podobné smlouvy jistý smysl mají,
ovšem zásadní vliv by měla změna ekonomických kritérií neboť tato kritéria jsou v
současné době značně neekologická.




Otázka: Nejpesimističtější odhady ohledně globálního oteplování hovoří o nárůstu teploty
až o 6 stupňů za 100 let. Jaký je Váš názor? Dá se něco takového vůbec předpovídat?
Je příliš mnoho neznámých...

Vít Květoň: Klimatické modely odhadují, že globální teplota v roce 2100 bude vyšší
o 1°C až 6°C. Toto velké rozpětí je způsobeno jednak odlišností použitých modelů,
jednak rozdílnými předpoklady, jak se např. bude vyvíjet množství skleníkových plynů apod.
Klimatické modely se neustále vyvíjejí a zdokonalují, tak jako ostatně každý výrobek.
Neustále se do nich zavádí další a další parametry, které vedou k přesnějším výsledkům,
samozřejmě za cenu dramatického zvyšování nároků na výpočetní techniku.



Otázka: za jak dlouho, si myslíte, dojde k totálnímu kolapsu klimatu???

Vít Květoň: Nemyslím, že by došlo k totálnímu kolapsu klimatu. Spíše může dojít k
jeho podstatným změnám. Respektive k dlouhodobým výkyvům.



Vít Květoň: Znečišťování prostředí má nepříznivé důsledky především na živé organismy
např. v zimě u člověka dýchací obtíže. Na změny klimatu má znečišťování životního
prostředí vliv jen jako jeden z faktorů. Např. produkce takzvaných freonů vedla a vede
k dramatickým změnám v podobě úbytku ozónu ve výškách 20 až 30 km nad zemským povrchem
a tedy ke zvýšenému riziku rakoviny kůže například. Některé emise rovněž přispívají ke
zvýšení skleníkového efektu případně ke změnám průzračnosti atmosféry apod.
Znečištění atmosféry tedy má vliv na změnu počasí a klimatu, ale zdaleka to není
jediný a nejdůležitější parametr.



Vít Květoň: Klima krátkodobě i dlouhodobě kolísá. Na tomto kolísání se podílí např.
změny rotační osy Země, změny oběžné dráhy Země kolem Slunce a zejména v posledních
100 letech činnost člověka. Za globální klimatické změny tedy nemůže jenom člověk,
což dokládá mimo jiné i střídání dob ledových a meziledových.



Otázka: rocneClovek vypusti do atmosferyCO2 v mnozstvi 1miliontiny jeji hmotnosti.r.1850
bylo v atm 270 mil, letos 360 a rocne pribyva 1miliontina.Nepovede to k zahube zivota na
Zemi?

Vít Květoň: Ke změně klimatu to přispěje jistě. Příroda si však z pravidla vytváří svoji
vlastní rovnováhu.



Otázka: Dobrý den, budou nadále extrémní léta a zimy? Budou se tato období k sobě
přibližovat tak, že "zmizí" jaro a podzim? A není 21. století jenom meziobdobí v době
ledové? Moc děkuji za odpovědi.

Vít Květoň: Extrémní léta a zimy budou, jaro a podzim patrně nezmizí. Mezidobí doby
ledové patrně prožíváme.

 

Otázka: Dobrý den, má otázka je jednoduchá? Proč je letošní léto takové suché a teplé?? Je to způsobeno vlivem globálního oteplování nebo je to zapříčiněno i něčím jiným? S minulý létem je to opravdu nesrovnatelené.

Vít Květoň: Už jsem odpověděl. Nicméně jste poslední otázka, tak odpovím prémiově. Např. v roce 1992 byla šňůra tropických dnů v ČR dlouhá 21 dní, zatímco v letošním roce pouze 14. Rovněž např. rok 2003 byl tak teplý, že pouze výrazně horký srpen by mohl vést k nějakému rekornímu létu.

 

Otázka: Dobry den, zajimalo by me srovnani klimatu v soucasnosti a v obdobi okolo roku 1000. Udajne kdyz Vikingove prijeli do Gronska, bylo daleko zelenejsi (Greenland)nez nyni a vinna reva se pry pestovala v Britanii a ve Skandinavii. Neni to hezka ukazka toho, ze clovek na klima az tak nepusobi?

Vít Květoň: Je to jen ukázka toho, že kolísání a změny klimatu jsou způsobeny celou řadou různých faktorů.

 


 

Dodatek : 31.8. 2006

Ozónová vrstva regeneruje

Ochrana ovzduší přitom přináší výsledky. Síla ozónové vrstvy, která tvoří kolem Země ochranný plášť před škodlivým slunečním zářením se podle amerických klimatologů zlepšuje a do někdejšího stavu by se mohla vrátit někdy kolem poloviny tohoto století.

Jak vědci zjistili při analýze údajů shromažďovaných 25 let, ozónová vrstva ležící ve stratosféře se přestala nad zemskými póly ztenčovat v roce 1997.

Nyní se ale tato ochranná vrstva regeneruje, a to podle klimatologů především díky naplňování mezinárodní úmluvy z roku 1987. Tento dokument se snaží omezit emise chemikálií, které mají za následek ztenčování ozónové vrstvy, jako jsou třeba freony používané ve sprejích  nebo chladničkách .

Už v červnu badatelé z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) oznámili, že ozónová díra nad Antarktidou by se mohla zacelit kolem roku 2068 - asi o 20 let později, než se předpokládalo původně.

Novinky, ČTK, BBC