wz

 

 

Evropa chce zastavit "odliv mozků"


Starý kontinent stále zaostává za USA v počtu expertů, kteří své znalosti využívají ve vědě a výzkumu, a otevírají tak cestu rozvoji moderní ekonomiky. Smutně to konstatovali zástupci Evropské komise na nedávné konferenci o uplatnění evropských vědců pořádané v Paříži. A doložili to jasnou statistikou.
Doktorských titulů PhD (obdoby bývalého východoevropského kandidáta věd - CSc.) v přírodovědných a technických oborech udělily v roce 2000 školy v Evropské unii 5,6 na každých 10 000 obyvatel. Americké školy předaly pouze 4,1 doktorátu na 10 000 obyvatel.
Jenže čísla o počtu výzkumníků dávají opačný výsledek. V USA jich pracuje 8,7 na tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, v Evropské unii jen 5,4. Jak je to možné?

 

 

Něco se naučte, a pak se vraťte

Vědecky vzdělaní evropští odborníci častěji místo do výzkumných center zamíří za jinou prací, v níž sice nevyužijí své znalosti, ale dostanou lépe zaplaceno. Dalším důvodem pak je, že evropští nositelé titulu PhD jdou hledat uplatnění na druhou stranu Atlantiku a bádají v americkém dresu.
"Je výborné, pokud studenti a vědci odcházejí do zahraničí a něco se tam naučí. Stejně dobré pak je, pokud se odtud zase po čase vrátí," poznamenal na konferenci francouzský ministr pro vědu Francois d'Aubert.
Totéž často říká i předsedkyně české Akademie věd Helena Illnerová: "Je určitě nutné, aby každý vědec rok, dva nebo třeba čtyři roky pracoval v zahraničí. Jde ovšem o to, aby se pak vrátil domů, a to, co umí, tady mohl uplatnit."
Skutečnost je zatím trochu jiná.
Průzkumy ukázaly, že z 15 000 občanů Evropské unie, kteří v letech 1991 až 2000 získali titul PhD ve Spojených státech, jich 11 000 chtělo v Americe zůstat. Obdobná anketa mezi nositeli amerického doktorátu pocházejícími ze střední a východní Evropy rovněž vyjevila, že v USA jich chce zakotvit 70 procent.

 

 

Nebudu pracovat za třetinu

Mladý francouzský molekulární biolog Thibaut Roulon dnes pracuje v kalifornském Menlo Parku. "Vrátil bych se domů, ale dobrých míst je ve Francii málo. Smířil bych se i s tím, že budu mít menší plat. Ovšem aby se mi příjem snížil na třetinu, to už mi připadá moc," svěřil se na pařížské konferenci.
Podobně smýšlejí čeští odborníci, potvrzuje Václav Marek, ředitel projektu Česká hlava, v němž odborná porota uděluje ocenění českým vědcům. "I někteří z mladých laureátů soutěže Česká hlava, kterým předáváme na české poměry slušné finanční odměny, říkají, že odejdou do zahraničí. Často ani ne tak za penězi, jako za uplatněním. Zakázat jim to nejde, ale podmínky, aby tu zůstali, snad vytvořit jde. Bohužel představa, že vědci budou svou práci stále dělat za současných špatných finančních i věcných podmínek, přetrvává, a to od vlády přes podniky po celou společnost."

 

 

Nechoďte do Ameriky, čeká na vás Evropa

Evropská unie však chce přestat trpně sledovat, jak ji opouští více expertů, než kolik se jich vrací, a jak evropské mozky vydávají své schopnosti konkurenčním ekonomikám. Proto unie požaduje, aby členské státy do roku 2010 zvýšily investice do vědy a výzkumu na tři procenta hrubého domácího produktu (zatím to jsou v západoevropských zemích v průměru dvě procenta; v Česku pak 1,3 procenta). Pro srovnání: Spojené státy už nyní investují do výzkumu celkem 2,8 procenta hrubého domácího produktu.
Jestli se ovšem tento drahý cíl skutečně podaří splnit, je zatím ve hvězdách.
Podstatně schůdnějším cílem je nalákání odborníků z neevropských zemí. Ti se zatím snažili dostat především do USA. Jenže americké předpisy přitvrdily, protože úřady se bojí, aby pod rouškou vědců a studentů nepřicházeli teroristé. Zpřísnění se projevuje hlavně narůstáním byrokratických obstrukcí. Průměrná doba potřebná pro vydání víza pro studenty a vědce dnes trvá 67 dnů. A počet vydaných víz se snížil o pětinu, konstatovala americká Národní vědecká nadace, což je státní orgán, který financuje výzkum.
Evropská komise naopak rozhodla, že pokud uznávaná škola nebo výzkumná instituce podpoří žadatele, dostane vízum do třiceti dnů. A bude platné pro všechny státy unie.
"Potkal jsem špičkového indického vědce, který pracoval v Británii, ale nemohl jet na konferenci do Bruselu, protože neměl vízum. Takže jsme se připravovali o znalosti a schopnosti těchto lidí," argumentoval v Paříži komisař Evropské unie pro výzkum Philippe Busquin (jehož mandát v listopadu končí).
Evropská komise doufá, že nová pravidla změní směr pohybu vědců. A že konečně nastane zase příliv mozků i na starý světadíl.
[*]

 


 

HN.IHNED.CZ

Autor/ři: 

Josef Tuček

 

www.ihned.cz/tucek