Jsou na zemi kraje, kde je doslova kad pď prosknut krv. K takovm krajům patř i severn Kavkaz. Zamyslete se jen nad tmhle: Podle dajů, kter sebrala počtkem 19. stolet, na samm začtku kavkazskch vlek, rusk vojensk rozvědka - jde tedy o daje maximlně přesn a spolehliv - bylo na zpadnm Kavkaze kolem půldruhho milionu Čerkesů a mimo jin tak zhruba stejně Čečenů. Ns Čechů bylo v t době přiblině tak tolik, rozhodně byly ty počty srovnateln. Ns je dnes 10 milionů a Čerkesů kolem 700 tisc (z toho v Rusku polovic, ostatn v diaspoře) a Čečenů kolem milionu. Plodnost Čechů i Kavkazanů je nejsp přiblině stejn, znamen to tedy, e by ns i teď mělo bt přiblině stejně. Kam se poděli ti Čerkesov a Čečeni, kterch se najednou do tohoto počtu nedostv?

Tento citt, představujc jen dva přklady ruskho vybjen kavkazskch nrodů (mnoh z nich dopadly jetě hůř ne Čerkesov a Čečenci), přebrm z člnku naeho nejvznamnějho kaukazologa prof. Vclava Černho Zopakujme si to, kter vyel v Literrnch novinch č. 8 z 21. 2. 1996. Jedn se o text, kter mi jako dn jin pomohl porozumět dějinm Kavkazu. Tak vechny dal citty, kter zde pouiji, budou pochzet z tohoto zdroje.

20. května 1833 publikoval generl Veljaminov svou znmou zprvu, v n pe: 'Postupn zbor nepřtelsk země pevnostmi a kozckmi osadami pozvolna vyčerp sly mstnch obyvatel, kteř budou omezeni v pohybu a nebudou schopni točit. Ale vedena pouze těmito prostředky bude vlka trvat dlouho, třicet let, a proto je dobr uplatnit druh způsob. Mstn obyvatelstvo je naprosto zvisl na rodě. Proto je třeba kad podzim ničit jejich pole, kdy roda uzraje, a během pěti let umřou hlady. K realizaci tohoto plnu je třeba esti kolon, z nich v kad bude 6 tisc pěků, tisc kozků a 24 děl....' (Kavkazskij sbornik, VII, s. 145). Cl byl formulovn jasně: Kavkazan měli do pěti let umřt hlady. Jak se to realizovalo, o tom viz napřklad L. N. Tolstoj, Hadi Murat.

V letech 1834-1859 probhalo na Severnm Kavkaze protirusk povstn, veden immem amilem. Při jeho potlačovn ruskou armdou a při dovrovn ruskho ovldnut Kavkazu přilo o ivot 8 milionů lid - polovina cel kavkazsk populace. Mezi nrody, jejich odboj bylo třeba opakovaně potlačovat, vynikali muslimt Čečenci, patřili k nim ale i křesťant Gruznci.

Po pdu carismu roku 1917 začal na Kavkaze kratičk zblesk svobody, během několika let vak byl cel region znovu nsilně ovldnut Ruskem (tentokrt bolevickm).

Za Stalina byli roku 1944 vyvezeni z Kavkazu do Středn Asie vichni (doslova vichni, včetně vojků z fronty!) Čečeni, Inguov, Balkaři, Karačajci a Kalmyci... Mluvm ovem pouze o etnickch skupinch, kter byly deportovny vcelku, kromě nich vak bylo stejně deportovno kolem sta tisc Armnů i Gruznů... Velk čst vysdlenců, kteř deportace přeily, se sice mohla později vrtit zpět, ale jejich vesnice a domy mezitm samozřejmě dostaly nov majitele, oveme Rusy. A v některch přpadech i Osetince.

Sovětsk nrodnostn politika v oblasti, zaloen na deportacch obyvatelstva oběma směry (z Kavkazu i na Kavkaz), vytvřen umělch sprvnch hranic podle zsady rozděl a panuj atd. se postarala o vznik cel řady časovanch bomb, kter pak explodovaly po rozpadu Sovětskho svazu. Tehdy se sice někter nrody zdnlivě osamostatnily, ovem pouze ty, kter shodou okolnost měly předtm republiky v rmci SSSR, a nikoli jen autonomn republiky v rmci Ruska (pokus Čečenců o uplatněn prva na sebeurčen byl potrestn dvěma vyhlazovacmi vlkami). I ve vztahu k nezvislm sttům bvalho Sovětskho svazu ale Rusům nadle zůstal bezpočet mocenskch monost v rmci vyuvn nrodnostnch rozporů, kter sami vytvořili. Profesor Čern o tom roku 1996 napsal:

Zas jedna rafinovaně zaloen časovan bomba - Karabgh. Prigorodnyj rajon v Osetii, cel jin Osetie, Abchzie - kolik jich jetě vybuchne? Vechny byly zaloeny vynikajcmi odbornky - a nejhor je, e ti, kteř je odplili, se tam teď vracej jako 'mirotvorčeskije sily' a doaduj se modrch baretů a platů v dolarech.

Rut mrotvorci pod zminkou dohlen na mr mezi Gruznci a proruskmi separatisty dl pokračovali v politice okupac a anex. Umonili tak Kremlu zachovat si kontrolu nad kavkazskmi ropovody a dret v achu neposlun Gruznce. Vlka, kter dnes v Gruzii zuř, představuje jen dal z řady nekonečnch kavkazskch konfliktů. Jejich společnm jmenovatelem vdy byla, je a bude imperiln politika Moskvy, přesvědčen o svm prvu rozhodovat o osudech kavkazskch zem a nrodů.

Můe tato stran historie někdy skončit? Podle mho nzoru pouze v přpadě, e by ve vech krizovch oblastech Kavkazu byly rozmstěny opravdov mrov sbory - nezvisl mezinrodn sly, jejich clem by nebylo prosazovat politiku Ruska, ale naopak vykazovat Rusko do patřičnch mez.